Článek je 4. dílem seriálu Povinnosti subjektů podle zákona č. 309/2006 Sb. Další díly naleznete na:
Díl 1. – Zadavatel stavby
Díl 2. – Koordinátor BOZP na staveništi
Díl 3. – Zhotovitel
„Jinou osobou“ je podle § 17 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, v platném znění, osoba, která se osobně podílí na zhotovení stavby a která nezaměstnává zaměstnance – jedná se tedy o osobu samostatně výdělečně činnou (dále též „OSVČ“).
Kdo tedy v praxi je touto „jinou osobou“ a proč je v zákoně uveden zrovna tento pojem? Směrnice Rady 92/57/EHS ze dne 24. června 1992 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na dočasných nebo mobilních staveništích uvádí v článku 10 povinnosti „jiných skupin osob“, přičemž se podle směrnice nejedná o zaměstnavatele ani o zaměstnance. A hned v bodu 1. stanoví: „Za účelem ochrany bezpečnosti a zdraví na staveništi osoby samostatně výdělečně činné dodržují přiměřeně tato ustanovení…“. Dále v článku 2 směrnice definuje, že „osobou samostatně výdělečně činnou“ je každá osoba, s výjimkou osob uvedených v čl. 3 písm. a) a b) směrnice 89/391/EHS (tj. zaměstnavatel a zaměstnanec – pozn. autora), jejíž odborná činnost přispívá k dokončení stavby. Pro úplnost přikládáme originální znění článku 10 směrnice: „Obligations of other groups of persons – 1. In order to preserve safety and health on the construction site, selfemployed persons shall…“
Jiná osoba je tedy podle § 17 zákona č. 309/2006 Sb. povinná:
- poskytnout zhotoviteli a koordinátorovi potřebnou součinnost,
- postupovat podle pokynů nebo opatření k zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce stanovených zhotovitelem,
- informovat zhotovitele nejpozději do 5 pracovních dnů před převzetím pracoviště, a není-li to ze závažných důvodů možné, bez zbytečného odkladu o všech okolnostech, které by mohly při její činnosti na staveništi vést k ohrožení života a poškození zdraví dalších fyzických osob zdržujících se na staveništi s vědomím zhotovitele,
- dodržovat právní předpisy o BOZP na staveništi,
- přihlížet k podnětům koordinátora,
- používat potřebné osobní ochranné pracovní prostředky, technická zařízení, přístroje a nářadí, splňující požadavky stanovené zvláštním právním předpisem
- nesmí vyřazovat, měnit nebo přestavovat svévolně ochranná zařízení strojů, přístrojů a nářadí a tato zařízení musí používat k účelům a za podmínek, pro které jsou určena.
K výše uvedenému vymezení pojmu „jiná osoba“ se vyjadřuje také Ing. Václav Kápl v knize Bezpečnost práce ve stavebnictví [1] a tento pojem vykládá následovně:
„Předmětem diskuzí u tohoto ustanovení je vlastní výklad pojmu „jiné osoby“. Jako ustálený výklad se uvádí, že se jedná o osoby uvedené v § 12 (zákona č. 309/2006 Sb. – pozn. autora), tzn. o zaměstnavatele, který je fyzickou osobou a sám též pracuje, jedná-li se o fyzickou osobu, která provozuje samostatně výdělečnou činnost (OSVČ), spolupracujícího manžela nebo dítě těchto uvedených osob a fyzickou nebo právnickou osobu, která je zadavatelem stavby nebo jejím zhotovitelem, popřípadě se na zhotovení stavby podílí. K tomu je potřeba ale doplnit, že jinou osobou kromě uvedeného bude i projektant, pokud bude na stavbě provádět nějakou činnost, geodet, členové družstva, ale ustanovení bude platit i pro sousedskou výpomoc a i pro jiné osoby bez bližšího vymezení jejich právního postavení.“
„Co je předmětem uvedeného ustanovení (§ 17 – pozn. autora)? V podstatě je zde uvedeno, že každý, kdo se podílí na realizaci stavebního díla (stavby), musí respektovat a dodržovat právní předpisy k zajištění bezpečnosti práce vztahující se ke stavební činnosti, musí přihlížet k podnětům koordinátora, musí používat osobní ochranné pracovní prostředky, nářadí, stroje a další pomůcky, které splňují požadavky bezpečnosti práce. Jiné osoby nesmí odstraňovat, vyřazovat, měnit a upravovat ochranná zařízení strojů, přístrojů, zařízení atp. Ustanovení odstavce 1 tohoto paragrafu pak uvádí, že jiné osoby jsou povinny vytvářet součinnost zhotoviteli stavby a koordinátorovi. Tím je nepřímo stanoveno, že za tyto jiné osoby bude zodpovídat ten zhotovitel, s jehož vědomím nebo na jehož objednávku tyto jiné osoby na staveništi provádějí stavební činnost. I když je to méně pravděpodobné, tak zákon předjímá, že jiná osoba 5 dní před předáním pracoviště, informuje zhotovitele (odlišné od povinnosti zhotovitelů, informovat 8 dní před zahájením prací koordinátora) o všech okolnostech, které by mohly při její činnosti na staveništi vést k ohrožení života a poškození zdraví dalších fyzických osob zdržujících se na staveništi s vědomím zhotovitele.“
Zajímavé je zjištění, že neplnění povinnosti jiných osob podle § 17 zákona č. 309/2006 Sb. není přestupkem podle zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, v platném znění – viz § 17 a § 30 tohoto zákona. To však neznamená, že jiné osobě OIP nemůže uložit vůbec žádnou pokutu za neplnění povinností na úseku BOZP. Např. v případě výškových pracovníků je porušení pro tuto profesi stěžejního nařízení vlády č. 362/2005 Sb. uvedeno jako přestupek v § 30 odst. 1 písm. q).
Závěr
Ve čtyřech dílech jsme uvedli povinnosti zadavatele stavby, koordinátora BOZP na staveništi, zhotovitele a tzv. „jiné osoby“, které jim v části třetí s názvem „Další úkoly zadavatele stavby, jejího zhotovitele, popřípadě fyzické osoby, která se podílí na zhotovení stavby, a koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi“ ukládá zákon č. 309/2006 Sb., zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, v platném znění.
Mezi důležité poznatky můžeme zařadit skutečnost, že nikdo jiný než zadavatel stavby nemá zákonnou povinnost zajistit vypracování plánu BOZP na staveništi, a že tento plán vypracovává jedině držitel odborné způsobilosti koordinátor BOZP na staveništi, tedy nikoliv zhotovitel či fyzická osoba, která se na zhotovení stavby podílí jako OSVČ. Neméně důležitou povinností zadavatele stavby, zhotovitele i jiné osoby je poskytovat koordinátorovi potřebnou součinnost. Zhotovitelé mají dále povinnost plán dodržovat a tzv. „jiné osoby“ přihlížet k podnětům koordinátora.
V jednotlivých dílech jsme se vůbec nezmínili o obsahu a rozsahu Plánu BOZP na staveništi. Je to z toho důvodu, že Plán zpracovávají koordinátoři BOZP na staveništi a jako odborně způsobilé osoby by tedy měli vědět, že plán má být konkrétní a nemá obsahovat obecné citace právních předpisů. Jeho obsah a rozsah je dán přílohou č. 6 k nařízení vlády č. 591/2006 Sb. Schválně – až se vám do ruky dostane nějaký Plán BOZP na staveništi, tak si jej pročtěte a posuďte, nakolik je pro danou stavbu konkrétní a zda neobsahuje opis právních předpisů ve stylu: „Ochranu proti pádu zajišťuje zaměstnavatel přednostně pomocí prostředků kolektivní ochrany, kterými jsou zejména technické konstrukce, například ochranná zábradlí a ohrazení, poklopy, záchytná lešení, ohrazení nebo sítě a dočasné stavební konstrukce, například lešení nebo pracovní plošiny. Prostředky osobní ochrany, kterými jsou osobní ochranné pracovní prostředky proti pádu, se použijí v případě, kdy povaha práce vylučuje použití prostředků kolektivní ochrany nebo není-li použití prostředků kolektivní ochrany s ohledem na povahu, předpokládaný rozsah a dobu trvání práce a počet dotčených zaměstnanců účelné nebo s ohledem na bezpečnost zaměstnance dostatečné.“
Ing. Jiří Antonín, 26. 3. 2024
Použitá literatura:
[1] Bezpečnost práce ve stavebnictví. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2014. ISBN 978-80-7421-085-3. Dostupné z: http://www.ceskyfocalpoint.cz/wpcontent/uploads/2016/04/BOZP_ve_stavebnictvi_MPSV.pdf
