Díl 1. – Zadavatel stavby
Díl 2. – Koordinátor BOZP na staveništi (bude zveřejněn v lednu 2024)
Díl 3. – Plán BOZP na staveništi (bude zveřejněn v únoru 2024)
Díl 4. – Zhotovitel a OSVČ (bude zveřejněn v březnu 2024)
V následujícím čtyřdílném seriálu uvedeme přehled povinností zadavatele stavby, koordinátora, zhotovitele a osoby samostatně výdělečně činné podle výše uvedeného zákona. Tedy všech, kteří mají nějaký vztah ke stavbě a k místu, kde se stavba provádí, tedy ke staveništi.
Práce ve výškách za použití osobních ochranných prostředků proti pádu se provádí také na staveništích staveb. Na některých stavbách zadavateli stavby vznikají povinnosti podle zákona č. 309/2006 Sb., zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, v platném znění. Při výkonu prací ve výškách tak může výškový pracovník přijít do styku se speciálním druhem „bezpečáka“ – tzv. koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví na staveništi (dále jen „koordinátor“). Proto je i pro výškové pracovníky dobré vědět, kdo tuto osobu určil, jaké má vůči němu povinnosti, jaké má koordinátor oprávnění a povinnosti, kdo může zpracovat Plán bezpečnosti a ochrany zdraví na staveništi (dále jen „Plán“) apod.
V následující části jsou uvedeny definice některých pojmů. Pokud je znáte nebo se prostě nechcete zatěžovat výňatky z právních předpisů, můžete přeskočit rovnou na Díl 1. – Zadavatel stavby.
Podle platného stavebního zákona (zákon č. 283/2021 Sb.) pod pojmem stavba (§ 5) se rozumí stavební dílo, které vzniká stavební nebo montážní činností ze stavebních výrobků, materiálů nebo konstrukcí za účelem užívání na určitém místě. Za stavbu se považuje také výrobek plnící funkci stavby. Pod pojmem stavba se rozumí podle okolností také její část nebo změna dokončené stavby (§ 6).
Údržbou dokončené stavby (§ 6 odst. 3) se ve stavebním zákoně rozumí udržovací práce, jimiž se zabezpečuje dobrý stavebně technický stav stavby tak, aby se co nejvíce snížilo nebezpečí výskytu závady nebo havárie stavby a nedocházelo ke znehodnocení stavby.
Pojem staveniště definuje stavební zákon jako místo, na kterém se provádí stavba, zařízení, terénní úprava nebo udržovací práce anebo na kterém se stavba, zařízení nebo terénní úprava odstraňuje.
Pod pojmem staveniště rozumíme také pracoviště zhotovitele vymezené dočasně k realizaci stavby (§ 3 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb.).
Nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, v platném znění, uvádí udržovací práce jako práce při údržbě stavby a jejího technického vybavení a zařízení, jakými jsou například:
- malířské a natěračské práce,
- mytí a čištění oken,
- fasád nebo okapů,
- dále prohlídky, zkoušky, kontroly, revize a opravy technického vybavení a zařízení, jakož i montáž a demontáž jejich částí v rozsahu potřebném pro provedení těchto prohlídek, zkoušek, kontrol, revizí nebo oprav.
Z výše uvedeného tedy vyplývá, že nejen samotné zhotovování staveb či jejich odstraňování, ale i např. rekonstrukce součástí staveb (např. střech, fasád, výtahů, výměna oken apod.) probíhá na staveništi a ve vztahu k těmto činnostem mohou zadavateli stavby vzniknout povinnosti podle § 14 a § 15 zákona č. 309/2006 Sb. Proto by možná bylo i vhodnější používat pojem „dílo“ než „stavba“, neboť ne vždy se něco staví.
Pod pojmem zadavatel stavby je myšlen ten, pro koho je vydáno stavební povolení, popř. kdo si dílo (např. provedení udržovacích či rekonstrukčních prací – viz výše) objednal. Přestože zákona č. 309/2006 Sb. na stavební zákon v případě tohoto pojmu neodkazuje, jedna se v podstatě o totožný pojem jako „stavebník“.
Ing. Jiří Antonín, 20. 12. 2023
