Článek je 2. dílem seriálu Povinnosti subjektů podle zákona č. 309/2006 Sb. Další díly naleznete na:
Díl 1. – Zadavatel stavby
Díl 3. – Plán BOZP na staveništi (bude zveřejněn v únoru 2024)
Díl 4. – Zhotovitel a OSVČ (bude zveřejněn v březnu 2024)
Jak již bylo uvedeno v 1. dílu, koordinátor je jednou z odborně způsobilých osob, které definuje § 10 zákona č. 309/2006 Sb., zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, v platném znění.
Tato odborně způsobilá osoba byla v České republice zavedena zákonem č. 309/2006 Sb. s jeho účinností od 1. 1. 2007. Nicméně v Evropské unii byl zaveden již v roce 1992 směrnicí Rady 92/57/EHS ze dne 24. června 1992 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na dočasných nebo mobilních staveništích.
Pracovníky na stavbě často bývá mylně označován za „bezpečáka“. Slovo „bezpečák“ je však vžitým označením pro druhou odbornou způsobilost dle § 10, a sice pro „odborně způsobilou osobu k zajišťování úkolů v prevenci rizik“. Jednoduše řečeno, bezpečák je smluvně poptaný zaměstnavatelem a zabezpečuje mu úkoly v oblasti BOZP (např. vypracovává dokumentaci BOZP, provádí školení o BOZP apod.). Tento bezpečák má však působnost pouze na toho, kdo s ním má uzavřenou smlouvu, v rozsahu této smlouvy. Bezpečákovi nejsou povinnosti uloženy zákonem (myšleno v porovnání s koordinátorem), a nemá je automaticky plošně na všechny subjekty na staveništi.
Naproti tomu koordinátor BOZP na staveništi má své povinnosti uvedeny přímo v § 18 zákona č. 309/2006 Sb., a pak dále v § 7 a § 8 nařízení vlády č. 591/2006 Sb. Plnění těchto povinností kontrolují orgány inspekce práce (oblastní inspektoráty práce) a jejich neplnění je přestupkem ve smyslu § 30 odst. 1 písm. za) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, v platném znění, a může mu být příslušným úřadem (OIP) uložena pokuta až do výše 300 000 Kč.
Působnost koordinátora se vztahuje na všechny subjekty na staveništi (tedy i na OSVČ), pro které byl koordinátor určen. Zde je potřeba upozornit na zákonnou povinnost každého zhotovitele i OSVČ dodržovat pokyny a opatření určené koordinátorem.
Z povinností koordinátora uveďme:
- koordinování přijímání opatření k zajištění BOZP jednotlivými zhotoviteli,
- dávání podnětů a na vyžádání zhotovitele doporučování technických řešení nebo opatření k zajištění BOZP,
- sledování provádění prací na staveništi a ověřování, zda jsou dodržovány požadavky na BOZP s cílem zajištění bezpečného provádění prací na staveništi,
- upozorňování na konkrétní zjištěné nedostatky a požadování bez zbytečného odkladu (!) zjednání nápravy,
- provádění zápisů o zjištěných nedostatcích v bezpečnosti a ochraně zdraví při práci na staveništi, na něž prokazatelně upozornil zhotovitele,
- a dále zapisování údajů o tom, zda a jakým způsobem byly tyto nedostatky odstraněny.
Povinnosti koordinátora vzhledem k Plánu:
- navrhuje termíny kontrolních dnů k dodržování plánu za účasti všech zhotovitelů nebo osob jimi pověřených a organizuje jejich konání,
- sleduje, zda zhotovitelé dodržují plán a projednává s nimi přijetí opatření a termíny k nápravě zjištěných nedostatků.
Případné zájemce o práci koordinátora, a samozřejmě také činné koordinátory, odkazujeme na rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále „NSS“) č. 2 As 77/2017 – 70 ze dne 22. května 2019, který se týká mostu ve Vilémově, kde došlo k jeho zřícení a zranění či úmrtí několika dělníků, kteří zde pracovali. Žalobce byl koordinátor a žalovaným Státní úřad inspekce práce. V rozsudku soud docela přísně nastavil, jak vykládat zákonné povinnosti koordinátora – např. jak často má provádět kontroly staveniště (doslova „je nutné být přítomen tak často, jak vyžaduje řádné plnění zákonných povinností“).
NSS v právní větě konstatoval [dostupné na https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/nsscr/2-as-77-2017-70]:
“…požadavek, aby koordinátor byl v oboru své činnosti aktivní a iniciativní a „myslel dopředu“. Pokud provádí svou činnost i během realizace stavby, je povinen, aniž by jej k tomu kdokoli vyzýval, původně zpracovaný plán přizpůsobovat případným nově se objevivším okolnostem.
Koordinátor jako profesionál v oboru předvídání rizik a jejich předcházení je povinen od jiných osob podílejících se na realizaci stavby způsobem, jenž může být relevantní pro bezpečnost práce, aktivně, důsledně a včas vyžadovat součinnost k tomu, aby sám mohl plnit své úkoly. Pokud tyto osoby součinnost neposkytují, je na to povinen neprodleně a tak, aby pokud možno nemohlo dojít k nežádoucím následkům, upozornit zadavatele stavby a důsledně od něho vyžadovat nápravu. Nedočká-li se jí, je povinen mu oznámit, že nadále již nemůže plnit své úkoly, a případně, vyžaduje-li to povaha věci, učinit i další vhodná opatření k tomu, aby nedošlo k újmám na zdraví či životech osob, jichž se stavební činnost může dotknout.“
