Loading

V sobotu 1. 2. 2025 vyjde nová technická norma. Jedná se o ČSN EN 17235 Trvalá kotevní zařízení a bezpečnostní háky (třídicí znak: 747726). Zatím vychází pouze vyhlášením (převzetím v angličtině s českou titulní stránkou), otázka je zda později vyjde i překladem.

Tato norma upravuje zařízení „zamýšlená k prevenci pádu osob a zachycení pádu“, která jsou napevno umístěná na pozemních a inženýrských stavbách (tedy budovách i liniových stavbách s viditelnou výškou přesahující 1,5 m atp.), a při použití systémů ochrany proti pádu norma odkazuje na ČSN EN 363. Norma zahrnuje i střešní háky sloužící k zavěšení přenosných střešních žebříků a pracovních plošin stanovených rozměrů.

Jednotlivá kotevní zařízení dělí norma na „sety“ (nebo možná „sady„, uvidíme, jakým způsobem se bude u nás překládat v normě použitý výraz „kit„). S tím, že:
– set A – samostatné kotevní zařízení – sloupek s okem, něco ve smyslu EN 795 A, pro použití 1-2 osobami,
– set B – střešní hák s připojovacím okem, pro použití 1-2 osobami,
– set C – vodorovné vedení z ocelového lana, něco ve smyslu EN 795 C, na povrchy se sklonem do 15°, pro použití do 4 osob,
– set D – vodorovné pevné vedení, něco ve smyslu EN 795 D, na povrchy se sklonem do 15°, pro použití do 4 osob.

Obrovským zklamáním jsou požadavky na pevnost, resp. mechanickou odolnost (o tom ale až dále), které jsou (na základě dynamické zkoušky) 9 kN pro 1 osobu (10, 5 kN pro 2 osoby, 12 kN pro 3 a 13,5 kN pro 4 osoby).
Norma kromě mechanické odolnosti kotevních zařízení řeší i jejich trvanlivost (na základě odolnosti proti korozi) a odolnost vůči vodě.

Pro potřeby testování uvádí i způsoby ukotvení na dřevěných prvcích, kovových materiálech (vč. trapézových plechů) a betonu, což může být skvělým odrazovým můstkem pro instalaci.

Norma rovněž požaduje, aby kotevní zařízení i háky byla identifikovatelná a dohledatelná (tedy aby měla výrobní čísla, byť se nejedná o OOP a tedy EN 365 se na ně nevztahuje).

Zároveň vyžaduje, aby při uvedení do provozu byla provedena výstupní prohlídka (tedy nestačí jen výstupní kontrola při výrobě, ale kontrola celku po instalaci) a aby o ní byl proveden písemný zápis. Dále, že musí být prováděny periodické prohlídky minimálně jednou ročně. Už ale nespecifikuje, kdo může prohlídky provádět.

Osobně považuji finální verzi normy za obrovské zklamání. Její pracovní verze byly mnohem lepší a propracovanější. Například dělily způsoby použití kotevních zařízení v systému zadržení, pracovního polohování, lanového přístupu a při záchraně (viz obrázek 1 v příloze) a tyto způsoby použití nemusely být s dynamickou zkouškou. Proto u nich postačovala pevnost 0,7 kN pro systém zadržení (1,4 kN pro 2 a 2,1 kN pro 3 osoby), 1 kN pro systém pracovního polohování (2 kN pro 2 a 3 kN pro 3 osoby) a 3 kN pro systém lanového přístupu (6 kN pro 2 a 9 kN pro 3 osoby). Bohužel to tak ale nedopadlo, požadavek na dynamickou zkoušku (tedy zachycení případného pádu, k němuž u uvedených systému při správném plánování a provedení stejně ani dojít nemůže) všechno zhatil.

Dále odpadly požadavky na značení a informace poskytované výrobcem v podobě, v jaké bývají zvykem u OOP proti pádu (viz obrázek 2).

Co rovně považuji za hodně špatné, že vypadly požadavky na odbornou způsobilost osob pro instalaci kotevních zařízení, že odpadly některé požadavky na vedení dokumentace o instalaci a hlavně, že odpadla příloha C, která řešila odborně způsobilé osoby k provádění periodických prohlídek a povinnost výrobce poskytnout jim nezbytné informace k provedení takovýchto prohlídek (viz obrázek 3 v příloze). To povede k nesmyslným sporům o to, kdo může a kdo nemůže provádět periodické prohlídky daného zařízení, jak je tomu v současnosti u kotvicích zařízení podle EN 795.

Ačkoliv myšlenka normy a její pracovní verze byly dobré, finální podoba žádný zázrak není. Doufám jen, že podobným způsobem nedopadne i prEN 397, která by snad už letos mohla vyjít.

Ondřej Belica, 29. 1. 2025