NEBUĎ LAMA, PRACUJ Z LANA!

Aneb lama počtvrté…

Potřebuje výškař vůbec nějaký kurz? Musí, nebo nemusí být? Vždyť nikde se o požadavku na nějakou průkazku nic nepíše…

ČSN EN 365 vyžaduje, aby OOP proti pádu používaly pouze vyškolené a pro bezpečné používání způsobilé osoby. Právní předpisy vyžadují školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP [§ 103 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb.] a vyškolení pro předpokládané činnosti, zejména pak pro vyprošťovací postupy při mimořádných událostech. [čl. II bod 9 přílohy k nařízení vlády č. 362/2005 Sb.]. Týž předpis dále vyžaduje školení v dostatečném rozsahu o BOZP při práci ve výškách a nad volnou hloubkou, a o používání osobních ochranných pracovních prostředků [čl. XI přílohy k NV č. 362/2005 Sb.]. Obsah a rozsah školení sice stanovuje zaměstnavatel, musí však při tom vycházet z vypracovaných rizik [§ 102 odst. 3 a 4 zákona č. 262/2006 Sb.]. Ovšem i v případě, že rizika (v rozporu s požadavky zákona) zpracovaná nemá a nezná všechny předpokládané činnosti, jsou některé činnosti, které k výškovým pracím neodmyslitelně patří a jejich neznalost, nebo neschopnost je vykonat či vyřešit, může vést k poranění nebo smrti.

Jedná se o výběr, kontrolu a ovládání OOP proti pádu (a znalost jejich limitů), výběr kotevních bodů (se zohledněním právních požadavků i fyzikálních zákonitostí), kotvení lana (včetně případné deviace, vázání uzlů, a to i těch pro spojení více lan, pokud je délka nedostatečná) a jeho ochrana tam, kde by mohlo dojít k jeho poškození. Dále pak sestup a výstup po laně, změna směru, překonání překážek na laně (ať už hrana samotná, ochrana lana na hraně, uzel, deviátor nebo mezikotvení) a přestup z lana na lano. To zahrnuje i použití jisticího lana a lavičky (pracovní sedačky). Pozornost si zaslouží i transport, zdvihání a spouštění břemen (a to i s přihlédnutím k zákonům fyziky a právním předpisům).

Školení se tedy musí skládat z teoretické výuky a z praktického výcviku. Teorie zahrnuje vybrané pasáže z některých právních předpisů a technických norem. Rovněž i seznámení s OOP (parametry, limity, přípustná provozní zatížení atp.) a některé kapitoly z fyziky (jednotky, pádový faktor, síly, včetně jejich rozkladů atp.). Vzhledem ke skutečnosti, že drtivá většina poskytovatelů pracovnělékařských služeb není seznámena se specifiky úrazů pojících se s lezeckými aktivitami, nezahrnují tuto problematiku do povinných školení první pomoci [§ 53 odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb.] a proto je důležité, aby školení výškových pracovníků obsahovalo i prvky první pomoci.

Praktický výcvik musí obsahovat nácvik úkonů popsaných dva odstavce výše. Nad rámec toho konkrétní úkony specifické pro pracoviště daného pracovníka (např. pohyb po stropním traverzu, polohování na sloupech, pohyb ve stísněných prostorech, využití dýchací techniky atp.). V žádném případě nesmí být opomenut nácvik poskytnutí pomoci kolegovi v nesnázích či po mimořádné události, tedy záchrany a vyproštění. Nic z toho nestačí pouze ukázat či promítnout na videu. Vše z toho je nutné prakticky vyzkoušet a opakováním nacvičit do úplného zvládnutí každého z úkonů.

Přirozeným závěrem školení je ověření znalostí a dovedností [§ 106 odst. 4 písm. a) zákona č. 262/2006 Sb.].

Z výše uvedeného je patrné, že takovýto kurz nelze absolvovat během pár hodin či online. Jen samotná teorie je otázkou jednoho dne. Praktický výcvik pak minimálně dalších dvou či více dní. Pokud někdo absolvoval kurz s kratší časovou dotací, anebo v rámci kurzu nebyl seznámen s některým z uvedených úkonů (neprocvičil jej), existuje důvodná obava, že nebyl splněn požadavek, vyplývající z právních předpisů, na vyškolení pro předpokládané činnosti…