: Obr. 1 – Kibloc – Komet

: Obr. 2 – SKC Block – Prevent Morava

: Obr. 3 – Compact – Söll (DIN EN 353-1)

: Obr. 4 – Ropstop 2 – Bornack (DIN EN 353-2)

: Obr. 5 – zajištění zachycovače pomocnou šňůrou

: Obr. 6 – Easy Access – Climbing Technology (EN 12841:2006 – A)

: Obr. 7 – Rocker – ISC UK (EN 353-2, EN 358, EN 795)

: Obr. 8 – polohovací prostředky Site (vně) a Locker + Lanyard I (uvnitř) (EN 353-2:02, EN 358:99) Pozn.: Samotný Locker už nebude moci být certifikován podle EN 358:18 jinak, než jako hotový set „Site“ s integrovaným lanem (viz vnější verze).

: Obr. 9 – Roper – Rock Empire (EN 353-2:02)

: Obr. 10 – ASAP – Petzl (EN 353-2:2002, EN 12841:2006 A)

: Obr. 11 – Locker – Singing Rock Přestože se jedná o stejný model téhož výrobce, tak zatímco verze z roku 2014 vyhovuje EN 353-2:02 a EN 358:99, verze z roku 2018 vyhovuje EN 353-2:02, EN 358:99 i EN 12841A:06.

: Obr. 12 – AC 080 – Protekt (EN 353-2:2002, EN 358:1999, EN 12841:2006 typ A)

: Obr. 13 – ASAP Lock – Petzl (EN 12841:2006 A, EN 353-2:2002, ANSI Z359.15-14)

: Obr. 14 – Použití zachycovače v lanovém přístupu V systému lanového přístupu je možné použít zachycovače vyhovující jak EN 353-2 tak EN 12841A.

: Obr. 15 – Použití zachycovače při pracovním polohování V systému pracovního polohování je možné použít zachycovače vyhovující výhradně EN 353-2.

: Obr. 16 – Použití zachycovače v systému zachycení pádu V systému zachycení pádu je možné použít zachycovače vyhovující výhradně EN 353-2.

: Obr. 17 – Použití zachycovače v záchranném systému V záchranném systému je možné použít zachycovače vyhovující výhradně EN 353-2.

„Použití závěsu na laně s prostředky pro pracovní polohování je dále možné, jen pokud zaměstnanec používá zachycovací postroj, který je prostřednictvím pohyblivého zachycovače pádu, jenž sleduje pohyb zaměstnance, připojen k zajišťovacímu lanu“ [bod II, odst. 7, písm. b) přílohy k nařízení vlády č. 362/2005 Sb.]. S výrazem „pohyblivý zachycovač pádu“ se tedy setkal téměř každý, jen málokdo neví, co si pod ním představit a drtivá většina si s ním spojí normy EN 353 a EN 12841. Ne každý však tuší, jaký je mezi nimi rozdíl a proč nepostačí jedna norma.

Obecně platí, že pohyblivé zachycovače pádu jsou samosvorné prostředky, které slouží k jištění uživatele při svislém pohybu. Volně se s ním pohybují směrem nahoru i dolů a v okamžiku, kdy by tah směrem dolů byl prudší (např. v důsledku pádu), zastaví se na místě. Lze je rozdělit na pohyblivé zachycovače pádu používané v systému zachycení pádu [4.2.4 ČSN EN 363] (systémech zachycení pádu [bod II, odst. 2, písm. b) přílohy k nařízení vlády č. 362/2005 Sb.] a pohyblivé zachycovače pádu používané v systému lanového přístupu 4.2.3 ČSN EN 363] (přístup v závěsu na laně [bod II, odst. 6 přílohy k nařízení vlády č. 362/2005 Sb.] / závěs na laně [bod II, odst. 7 přílohy k nařízení vlády č. 362/2005 Sb.]). Dále pak na pohyblivé zachycovače pádu používané na pevném zajišťovacím vedení (kovovém profilu či drátěném laně) a na laně (jisticím laně/bezpečnostním vedení/záložním laně/zajišťovacím laně[1]).

Pohyblivé zachycovače pádu z pohledu norem

Výraz „pohyblivý zachycovač pádu“ je jak souhrnným označením pro tyto prostředky, tak i název konkrétních výrobků vycházející z názvu normy. Nejčastěji se na prostředcích s takovýmto označením objevují následující normy.

EN 353-1 – pohyblivé zachycovače pádu včetně pevného zajišťovacího vedení

Norma ČSN EN 353-1 Prostředky ochrany osob proti pádu – Pohyblivé zachycovače pádu včetně zajišťovacího vedení – Část 1: Pohyblivé zachycovače pádu včetně pevného zajišťovacího vedení upravuje pohyblivé zachycovače pádu užívané na pevném svislém (případně s odklonem do 15° od svislice) vedení, dostatečně upevněné na vhodné konstrukci nejčastěji na žebřících nebo příčkách žebříků. Vedením se rozumí kolejnice či jiný kovový vodicí profil, případně vypnuté drátěné lano, na obou koncích upevněné tak, že se nemůže bočně vychýlit mimo svou osu.

Pro zachycovač a kovové prvky zajišťovacího vedení je vyžadována statická pevnost 15 kN v ose vedení. Nosné prvky z nekovových materiálů musí vydržet zatížení 22 kN. Pokud je jako pevné vedení použito drátěné lano, k jeho hornímu upevnění nesmí být použity třmenové svorky. Veškeré spojovací prvky nebo jejich kombinace (spojka, tlumič pádové energie atp.) mezi zachycovačem a připojovacím okem zachycovacího postroje musí být trvale spojeny se zachycovačem.

Vzhledem ke skutečnosti, že pevné vedení bývá na určitém pracovišti umístěno nastálo, nebude se jím tento článek více zabývat.

EN 353-2 – pohyblivé zachycovače pádu včetně poddajného zajišťovacího vedení

Na rozdíl od Části 1, ČSN EN 353-2 Osobní ochranné prostředky proti pádům z výšky – Část 2: Pohyblivé zachycovače pádu včetně poddajného zajišťovacího vedení upravuje pohyblivé zachycovače pádu používané na nahoře ukotvených lanech v systémech zachycení pádu. Lano může být jak ze syntetických materiálů s minimální pevností 22 kN, tak drátěné s pevností 15 kN. Při použití zachycovačů s ruční aretací, spodní konce lan musí mít buď koncový doraz bránící vyjetí zachycovače, anebo závaží plnící tutéž funkci.

Součástí pohyblivého zachycovače pádu musí být buď spojka, nebo systém prvků (spojky, spojovací prostředek, tlumič pádové energie atp.), jehož maximální přípustná délka je 1 m, a jeden z jeho konců musí být trvale připojen k zachycovači (což někteří výrobci řeší umožněním provázání reep šňůrou). K jeho oddělení je zapotřebí provést dva záměrné ruční úkony. Samotný pohyblivý zachycovač včetně příslušenství musí odolat statickému zatížení nejméně 15 kN.

EN 12841 A – nastavovací zařízení bezpečnostního vedení

Pohyblivé zachycovače pádu používané v lanovém přístupu jsou upravovány normou ČSN EN 12841 A Prostředky ochrany osob proti pádu – Systémy lanového přístupu – Nastavovací zařízení lana, typ A – nastavovací zařízení bezpečnostního vedení. Jedná se o obdobné prostředky jako EN 353-2 avšak nejsou určeny k použití v systému zachycení pádu či jiných systémech, ale pouze v systému lanového přístupu (závěsu na laně). Mohou být použity výhradně s nízko-průtažným lanem typu A (EN 1891 A). Jejich statická odolnost musí být minimálně 15 kN.

Další normy

Některé pohyblivé zachycovače pádu nechávají jejich výrobci použít a certifikovat i k jiným účelům, než k zachycení pádu. Například coby kotvicí zařízení EN 795.

Anebo jako pracovní polohovací prostředky EN 358:1992 (ČSN EN 358 Osobní prostředky pro pracovní polohování a prevenci proti pádům z výšky. Pracovní polohovací systémy, z ledna 1996) nebo EN 358:1999 (ČSN EN 358 Osobní ochranné prostředky pro pracovní polohování a prevenci pádů z výšky – Pásy pro pracovní polohování a zadržení a pracovní polohovací spojovací prostředky, z dubna 2001). To už ale v dohledné nebude možné neboť podle EN 358:2018 (ČSN EN 358 Osobní ochranné prostředky pro pracovní polohování a prevenci pádů z výšky – Pásy a spojovací prostředky pro pracovní polohování nebo zadržení, z června 2019) „zařízení pro nastavení délky“ musí být neoddělitelné od spojovacího prostředku a pouze z důvodů údržby může být odděleno nástroji, pokud je to povoleno v návodu výrobce [4.1.4 EN 358:2018] (v minulosti „prvek nastavení délky“ mohl být oddělitelný a nezávislý [4.1.2.4 písm. c) EN 358:1999]).

Požadavky norem na pohyblivé zachycovače pádu

Použití pohyblivých zachycovačů pádu vesměs vychází z technických norem. Norma EN 353-2 definuje tyto požadavky:

poddajné zajišťovací vedení, tedy lano, může [Kapitola 1 ČSN EN 353-2] a musí [Kapitola 4.2 ČSN EN 353-2] být ukotveno v horním kotevním bodu,
pohyblivý zachycovač pádu je připojen buď spojkou, nebo spojovacím prostředkem (zakončeným spojkou), ve kterém smí být i tlumič pádové energie,
maximální délka spojovacího prostředku (včetně koncových spojek a tlumiče pádové energie) je 1 m,
lano (poddajné zajišťovací vedení) může být jak ze syntetických vláken, tak i drátěné,
spojovací prostředek, pokud je jím zachycovač vybaven, musí být připojen trvale,
na pohyblivém zachycovači musí být uvedena informace, že smí být použit pouze se správným lanem, které specifikuje výrobce,
pohyblivý zachycovač pádu smí být připojen k přednímu připojovacímu bodu zachycovacího postroje (EN 361).

Norma ČSN EN 12841 upravuje tzv. „nastavovací zařízení lana“ (což je naprosto šílený termín vzniklý doslovným překladem anglického označení „rope adjustment devices“) a dělí je na tři typy. Jimi jsou:

typ A – nastavovací zařízení bezpečnostního vedení („safety line adjustment device“), což jsou vlastně pohyblivé zachycovače pádu na jisticím laně,
typ B – stoupací zařízení pro pracovní vedení („working line ascenders“), které nejsou nic jiného, než výstupové prostředky (blokanty) pro výstup po pracovním laně,
typ C – slaňovací zařízení pro pracovní vedení („working line descenders“), jimiž se rozumí slaňovací brzdy použité na pracovním laně.

Předmětem tohoto článku jsou pohyblivé zachycovače pádu, proto nastavovací zařízení lany typu B (blokanty) a typu C (slaňovací brzdy) nebudou nadále v souvislosti s normou ČSN EN 12841 brány v potaz. Text se nadále zabývá výhradně nastavovacími zařízeními typu A, tedy EN 12841 A. Ta definuje zejména tyto požadavky:

použití v systému lanového přístupu,
kotvicí vedení, tedy lano, musí být nízko-průtažné lano EN 1891 typ A,
pohyblivý zachycovač pádu může být použit se spojkou, s integrovaným spojovacím prostředkem nebo spojovacím prostředkem se spojkami na obou koncích, tento spojovací prostředek musí být definován v návodu,
pokud není pohyblivý zachycovač určen k použití se spojovacím prostředkem, musí být v návodu uvedeno, jaká spojka musí být použita,
délka spojovacího prostředku je kromě návodu výrobce, dána dosahem uživatele,
na pohyblivém zachycovači pádu musí být uvedena informace o průměru lana, se kterým může být použit,
nastavovací zařízená lana (obecně, všechny tři typy) mohou být připojena k připojovacím bodům jak sedacích (EN 813) tak zachycovacích postrojů (EN 361).

Závěr

Bývá zvykem, že závěr obsahuje krátké shrnutí celého článku se zdůrazněním stěžejních bodů. V tomto případě je tomu poněkud jinak. Zde závěr přináší nejen to nejpodstatnější ale i rozuzlení rozdílů mezi zachycovači.

Pohyblivé zachycovače pádu certifikované podle EN 353-2 jsou jakýmsi univerzálním pohyblivým zachycovačem pádu určeným k zachycení pádu při práce ve výškách a nad volnou hloubkou bez ohledu na způsob pohybu ve výškách a nad volnou hloubkou nebo zvolený systém ochrany proti pádu. Je možné je použít jak v systému pracovního polohování, v systému zachycení pádu, záchranném systému i v systému lanového přístupu (závěsu na laně). Jediné, co je nutné dodržet, je aby byly přímo či prostřednictvím dalších prostředků připnuty k přednímu zachycovacímu oku postroje.

V případě pohyblivých zachycovačů pádu certifikovaných podle EN 12841 A se jedná o pohyblivé zachycovače pádu určené výhradně pro použití v systému lanového přístupu (závěsu na laně). Navíc mohou být použity pouze s nízko-průtažným lanem typu A (EN 1891 A).

Pohyblivé zachycovače pádu (bez ohledu na normu) mohou být použity jak se spojkou, tak se spojovacím prostředkem zakončeným spojkou. Pokud je zachycovač certifikován pro použití se spojkou, může být používán pouze se spojkou a nesmí být mezi zachycovačem a postrojen použit spojovací prostředek. V případě, kdy je zachycovač certifikován se spojovacím prostředkem, smí být použit jak se spojovacím prostředkem, tak i se spojkou. Tyto informace, a mnohé další, musí být obsaženy v návodu výrobce a pro uživatele jsou závazné.

Ondřej Belica, 7. 8. 2020

http://www.craa.cz/wp-content/uploads/2020/08/Pohyblive_zachycovace_padu.pdfS výrazem "pohyblivý zachycovač pádu" se…

Zveřejnil(a) Lezectvi.cz dne Pátek 7. srpna 2020

http://www.craa.cz/wp-content/uploads/2020/08/Pohyblive_zachycovace_padu.pdf

Foto: Ondřej Belica, 2020

Ilustrace: Josef Wagner, 2020

Použité zdroje

ANTONÍN, Jiří a Ondřej BELICA. Přehled právních norem a předpisů upravujících práce ve výškách a nad volnou hloubkou. Praha: ČSS: 2018. ISBN 978-80-87857-32-8.
BELICA, Ondřej. Práce a záchrana ve výškách a nad volnou hloubkou. Praha: Grada, 2014. ISBN 978-80-247-5055-2.
WAGNER, Josef a kol. Stručná skripta. 2. aktualizované vydání. Bohumín, 2014.
ČESKO. Nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky. In: Zákony pro lidi.cz [online]. © AION CS 2010-2020 [cit. 1. 8. 2020]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2005-362
ČSN EN 353-1+A1. Prostředky ochrany osob proti pádu – Pohyblivé zachycovače pádu včetně zajišťovacího vedení – Část 1: Pohyblivé zachycovače pádu včetně pevného zajišťovacího vedení. Praha: Česká agentura pro standardizaci, 2018. Třídicí znak 83 2625.
ČSN EN 353-2. Osobní ochranné prostředky proti pádům z výšky – Část 2: Pohyblivé zachycovače pádu včetně poddajného zajišťovacího vedení. Praha: Český normalizační institut, 2003. Třídicí znak 83 2625.
ČSN EN 358. Osobní prostředky pro pracovní polohování a prevenci proti pádům z výšky. Pracovní polohovací systémy. Praha: Český normalizační institut, 1996. Třídicí znak 83 2651.
ČSN EN 358. Osobní ochranné prostředky pro pracovní polohování a prevenci pádů z výšky – Pásy pro pracovní polohování a zadržení a pracovní polohovací spojovací prostředky. Praha: Český normalizační institut, 2001. Třídicí znak 83 2651.
ČSN EN 358. Osobní ochranné prostředky pro pracovní polohování a prevenci pádů z výšky – Pásy a spojovací prostředky pro pracovní polohování nebo zadržení. Praha: Česká agentura pro standardizaci, 2019. Třídicí znak 83 2651.
ČSN EN 363. Prostředky ochrany osob proti pádu – Systémy ochrany osob proti pádu. Praha: Česká agentura pro standardizaci, 2019. Třídicí znak 83 2650.
ČSN EN 12841. Prostředky ochrany osob proti pádu – Systémy lanového přístupu – Nastavovací zařízení lana. Praha: Český normalizační institut, 2007. Třídicí znak 83 2635.