Nedílnou součástí BOZP jsou tzv. „zpracovaná rizika“, která byla zmíněna v článku „Nezbytná dokumentace BOZP pro práce z lana“ ze série BOZP: Nebuď lama, pracuj z lana. Jedná se o dokument obsahující přehled nebezpečí, nebezpečných činitelů (pracovních podmínek, procesů pracovního prostředí) a z nich vyplývajících rizik, která mohou pracovníka při výkonu práce ohrozit, a opatření navržených k jejich minimalizaci na přijatelnou úroveň.
Povinnost mít „zpracovaná rizika“ vychází § 102 odst. 3 a 4 zákona č. 262/2006 Sb.[1], a nepřímo pak i z dalších souvisejících předpisů. Kromě splnění zákonné povinnosti jsou „zpracovaná rizika“ nezbytným podkladem pro výběr a použití osobních ochranných pracovních prostředků, a to jak podle § 104 odst. 5 téhož zákona, tak v souladu s § 4 odst. 1 a 2 nařízení vlády č. 390/2021 Sb.[2] a části II, bodům 1 a 6 přílohy k nařízení vlády č. 362/2005 Sb.[3] V neposlední řadě jsou pomyslným „odrazovým můstkem“ pro stanovení rozsahu a obsahu školení pracovníkům např. podle části II bodu 9 a části XI přílohy k nařízení vlády č. 362/2005 Sb.
„Zaměstnavatel je povinen soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje. Na základě tohoto zjištění vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění a provádět taková opatření, aby v důsledku příznivějších pracovních podmínek a úrovně rozhodujících faktorů práce dosud zařazené podle zvláštního právního předpisu jako rizikové mohly být zařazeny do kategorie nižší. K tomu je povinen pravidelně kontrolovat úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména stav výrobních a pracovních prostředků a vybavení pracovišť a úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek, a dodržovat metody a způsob zjištění a hodnocení rizikových faktorů podle zvláštního právního předpisu.“ [§ 102 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb.]
„Není-li možné rizika odstranit, je zaměstnavatel povinen je vyhodnotit a přijmout opatření k omezení jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno. Přijatá opatření jsou nedílnou a rovnocennou součástí všech činností zaměstnavatele na všech stupních řízení. O vyhledávání a vyhodnocování rizik a o přijatých opatřeních podle věty první je zaměstnavatel povinen vést dokumentaci.“
Přestože použití pojmu „zaměstnavatel“ evokuje, že tuto povinnost mají pouze subjekty, které někoho zaměstnávají, není tomu tak. „Vypracovaná rizika“ musí mít také OSVČ se zaměstnanci (který je tedy zaměstnavatelem) i OSVČ, který žádné zaměstnance nemá a mnozí další. Tato povinnost se také vztahuje také na vlastníky či jednatele s.r.o. tvořeného jím samotným a také na zadavatele staveb, kterým tuto povinnost splní koordinátor BOZP na staveništi ve fázi přípravy (pokud bude určen). Ten je totiž při přípravě stavby povinen v dostatečném časovém předstihu před výběrem zhotovitelů předat zadavateli stavby plán obsahující kromě jiných náležitostí také přehled právních předpisů vztahujících se ke stavbě a informace o rizicích, které se mohou při realizaci stavby vyskytnout.
„Na právní vztahy týkající se zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy, jde-li o zaměstnavatele, který je fyzickou osobou a sám též pracuje [písm. a)], fyzickou osobou, která provozuje samostatně výdělečnou činnost podle zvláštního právního předpisu [písm. b)], fyzickou nebo právnickou osobu, která je zadavatelem stavby nebo jejím zhotovitelem, popřípadě se na zhotovení stavby podílí [písm. d)] se vztahuje § 101 odst. 1, 2 a 5, § 102, 104 a 105 zákoníku práce a § 2 až 11 s přihlédnutím k podmínkám vykonávané činnosti nebo poskytování služeb a jejich rozsahu.“ [§ 12 zákona č. 309/2006 Sb.[4]]
Zaměstnavatelé mají povinnost písemně informovat (a být informováni) o rizicích a přijatých opatřeních jiného zaměstnavatele, pokud jejich zaměstnanci současně vykonávají práci na jednom pracovišti, což je běžný případ např. na staveništích staveb, či při práci v areálu podniku. Nesmí při tom opomenout související povinnost písemně určit jednoho ze zaměstnavatelů, který provádění opatření KOORDINUJE (tím ale zaměstnavatelé nejsou zbaveni povinnosti tato opatření fyzicky provádět).
„Plní-li na jednom pracovišti úkoly zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů, jsou zaměstnavatelé povinni vzájemně se písemně informovat o rizicích a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením, která se týkají výkonu práce a pracoviště, a spolupracovat při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro všechny zaměstnance na pracovišti. Na základě písemné dohody zúčastněných zaměstnavatelů touto dohodou pověřený zaměstnavatel koordinuje provádění opatření k ochraně bezpečnosti a zdraví zaměstnanců a postupy k jejich zajištění.“ [§ 101 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb.]
Za nesplnění povinnosti vzájemného informování o rizicích (stejně jako za „nezpracování rizik“ a neplnění dalších povinností), může být uložena pokuta ve výši až 2.000.000,- Kč.
„Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku bezpečnosti práce tím, že nedodrží povinnosti při zajišťování bezpečnosti práce stanovené v § 101 až 103 zákoníku práce“ [§ 30 odst. 1 písm. f) zákona č. 251/2005 Sb.] „Za přestupek podle odstavce 1 písm. f), lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč.“[§ 30 odst. 2 písm. d) zákona č. 251/2005 Sb.]
Ačkoliv se informační povinnost o rizicích podle § 101 odst. 3 a 4 zákoníku práce nevztahuje na OSVČ a další osoby podle § 12 zákona č. 309/2006 Sb. („…se vztahuje § 101 odst. 1, 2 a 5, § 102, 104 a 105 zákoníku práce a § 2 až 11 s přihlédnutím k podmínkám vykonávané činnosti nebo poskytování služeb a jejich rozsahu.“), jsou povinni zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci se všem fyzickým osobám, které se s jejich vědomím zdržují na jejich pracovištích. [§ 101 odst. 5 zákona č. 262/2006 Sb.] A právě k tomuto také slouží „Vypracovaná rizika“, ve kterých riziko pro fyzické osoby, které mohou být ohrožený jimi vykonávanou prací, identifikují, vyhodnotí, navrhnou a následně skutečně provedou opatření, aby toto riziko bylo pro fyzické osoby, které se s jejich vědomím zdržují na jejich pracovištích, minimalizováno. Typicky se může jednat o bezpečnost osoby, která si OSVČ pro danou práci najala.
Kromě toho pak zaměstnavatelé mají povinnost zajistit informování zaměstnanců jiného zaměstnavatele, kteří pracují na jeho pracovišti. „Zaměstnavatel je povinen zabezpečit, aby zaměstnanci jiného zaměstnavatele vykonávající práce na jeho pracovištích obdrželi před jejich zahájením vhodné a přiměřené informace a pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a o přijatých opatřeních, zejména ke zdolávání požárů, poskytnutí první pomoci a evakuace fyzických osob v případě mimořádných událostí“ [§ 103 odst. 1 písm. g) zákona č. 262/2006 Sb.].
Zároveň zaměstnavatel musí seznámit zaměstnance se „zpracovanými riziky“, neboť „zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům, zejména zaměstnancům v pracovním poměru na dobu určitou, zaměstnancům agentury práce dočasně přiděleným k výkonu práce k jinému zaměstnavateli, mladistvým zaměstnancům, podle potřeb vykonávané práce dostatečné a přiměřené informace a pokyny o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci podle tohoto zákona a podle zvláštních právních předpisů, zejména formou seznámení s riziky, výsledky vyhodnocení rizik a s opatřeními na ochranu před působením těchto rizik, která se týkají jejich práce a pracoviště“ [§ 103 odst. 1 písm. f) zákona č. 262/2006 Sb.] a proškolit zaměstnance tak, aby znali opatření k ochraně před předmětnými riziky („zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce, které se týkají jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikům, s nimiž může přijít zaměstnanec do styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána, a soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování“ [§ 103 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb.]).
„Zpracovaná rizika“ pak zaměstnavatel, OSVČ i další subjekt zohledňuje při výběru osobních ochranných pracovních prostředků (osobních ochranných prostředků).
„Není-li možné rizika odstranit nebo dostatečně omezit prostředky kolektivní ochrany nebo opatřeními v oblasti organizace práce, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky. Osobní ochranné pracovní prostředky jsou ochranné prostředky, které musí chránit zaměstnance před riziky, nesmí ohrožovat jejich zdraví, nesmí bránit při výkonu práce a musí splňovat požadavky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie“ [§ 104 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb.]
„Osobní ochranné pracovní prostředky, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele bezplatně podle vlastního seznamu zpracovaného na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce. Poskytování osobních ochranných pracovních prostředků nesmí zaměstnavatel nahrazovat finančním plněním.“ [§ 104 odst. 5 zákona č. 262/2006 Sb.]
Při výběru OOPP se dále postupuje podle nařízení vlády č. 390/2021 Sb., které stanoví, že při určování rizik pro výběr a použití osobního ochranného pracovního prostředku zaměstnavatel postupuje zejména podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, přičemž vychází z vyhledávání a vyhodnocování rizik podle § 102 zákoníku práce. [§ 4 odst. 1 nařízení vlády č. 390/2021 Sb.]
Zaměstnavatel, OSVČ či jiný subjekt zabývající se provádění prací ve výškách a nad volnou hloubkou by neměl zapomenout při „zpracování rizik“ zohlednit rizika:
- spojená s pohybem ve výškách a nad volnou hloubkou (obecná rizika spojená s použitím OOP proti pádu při práci prováděné v závěsu na laně (lanovém přístupu), např. nesprávné použití OOP, neuvázání uzlu, poškození lana o hranu atp.),
- specifická pro dané pracoviště (např. trolej, chemicky agresivní prostředí, padající materiál, technologie výrobních procesů atp.),
- vyplývající z charakteru prováděné práce (svařování, bourací práce, odstraňování azbestového obložení atd.).
- pojící se s použitým nářadím (rotující, elektrické, pneumatické a další),
- spojená s provozem na silničních komunikacích (přeprava mezi různými pracovišti, převoz materiálu atp.),
- administrativní činnosti (tvorba cenových nabídek, zpracování dokumentace, fakturace, korespondence se zákazníky)
- a další.
Jiří Antonín a Ondřej Belica, 27. 1. 2022
[1] Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
[2] Nařízení vlády č. 390/2021 Sb., o bližších podmínkách poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků
[3] Nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky
[4] Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci)
