Loading

Podle statistik pracovních úrazů (např. „Analýza smrtelné pracovní úrazovosti v ČR v roce 2019“, zdroj: bozpinfo.cz) jsou pády z výšek neustále mezi příčinami těchto úrazů na předních místech. Mezi časté příčiny pracovních úrazů závažných vyžadujících hospitalizací delší než 5 dnů (a  smrtelných), které jsou způsobeny pádem z výšky, patří i pády ze žebříků, tzn. z relativně malých výšek. A tyto pády se nevyhýbají ani veřejnosti při pracích doma, na rekreačních objektech či v zahradách.

Povinnosti zaměstnavatelů při používání žebříků upravuje část III. přílohy k nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky. Pro připomenutí uvádíme, že žebřík může být použit pro práci ve výšce pouze v případech, kdy použití jiných bezpečnějších prostředků není s ohledem na vyhodnocení rizika opodstatněné a účelné, případně kdy místní podmínky, týkající se práce ve výškách, použití takových prostředků neumožňují. Na žebříku mohou být prováděny jen krátkodobé, fyzicky nenáročné práce při použití ručního nářadí. Práce, při nichž se používá nebezpečných nástrojů nebo nářadí jako například přenosných řetězových pil, ručních pneumatických nářadí, se na žebříku vykonávat nesmějí.

Po žebříku nesmí vystupovat (sestupovat) ani na něm pracovat současně více než jedna osoba a žebřík nesmí být používán jako přechodový můstek (nebo jako pracovní plošina) s výjimkou případů, kdy je k takovému použití výrobcem určen.

Při práci na žebříku musí být zaměstnanec v případech, kdy stojí chodidly ve výšce větší než 5 m, zajištěn proti pádu osobními ochrannými pracovními prostředky.

Pokud se domníváte, že malíř, který chodí na svých rozviklaných štaflích, porušuje bezpečnost práce, jste na omylu. Chůzi na dřevěném dvojitém žebříku (malířské práce) výše uvedené nařízení vlády nezakazuje. Může být prováděna zaškolenými zaměstnanci, pohybují-li se po ploše, kde je vyloučeno nebezpečí ztráty stability žebříku. Otázkou je, kdo a hlavně jakým způsobem zaměstnance pro chůzi na žebříku bezpečně zaškolí.

Důležitým ustanovení části III. je povinnost zaměstnavatele zajistit provádění prohlídek žebříků v souladu s návodem na používání. Návody zpravidla určují četnost těchto prohlídek v rozsahu co 12 měsíců. Záznam o takové prohlídce žebříku by měl být prokazatelný (písemný) s jednoznačnou identifikací prohlížených žebříků a uvedením výsledku prohlídky (např. „bez viditelných závad“, či „vyhovuje“). Prohlídka není revizí (ve smyslu např. vyhrazených technických zařízení), tudíž ji může provádět zaškolená osoba pověřená zaměstnavatelem, či zaměstnavatel sám, a není k tomu potřeba povolávat externí společnost (pokud si tuto podmínku ovšem výrobce nestanoví v návodu). Obsah a rozsah prohlídky naleznete v návodu k používání dodávanému k žebříku.

K používání žebříků se váže povinnost zaměstnanců podle § 106 zákoníku práce, který stanoví, že každý zaměstnanec je povinen dbát podle svých možností o svou vlastní bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví fyzických osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání, případně opomenutí při práci. Dále je zaměstnanec povinen dodržovat právní a ostatní předpisy (návody k použití) a pokyny zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s nimiž byl řádně seznámen, a řídit se zásadami bezpečného chování na pracovišti a informacemi zaměstnavatele, dodržovat při práci stanovené pracovní postupy, používat stanovené pracovní prostředky, dopravní prostředky, osobní ochranné pracovní prostředky a ochranná zařízení a svévolně je neměnit a nevyřazovat z provozu.

Zaměstnanci by tudíž neměli používat jiné než zaměstnavatelem poskytnuté žebříky. Tedy ani nepůjčovat si na staveništích žebříky jiných firem, či dokonce od svých zákazníků (stavebníků). Rovněž by zaměstnanci neměli používat žebříky poškozené, či jinak pozměněné oproti stavu, v jakém je vyrobil jejich výrobce. O odstraňování částí žebříku, jako jsou popruhy proti rozjetí, nebo stabilizační tyče, ani nemluvě.

Mezi žebříky se řadí také výstupové schůdky. I ty musí být v bezvadném stavu a pravidelně kontrolovány, případně při zjištění závažného poškození vyřazeny z provozu.

 

O tom, že k žebříkům a k práci na nich je nutné přistupovat obezřetně a riziko pádu nepodceňovat, svědčí i následující případy pracovních úrazu. Nutno poznamenat, že v žádném z případů nebyla stabilita žebříku zajištěna jiný způsobem než opřením.

 

Smrtelný pracovní úraz č. 1

Zaměstnanec použil vyjímatelnou část hliníkového přenosného žebříku pro čistění betonové stěny novostavby ve výklenku ve 2. nadzemním podlaží. Po výstupu na žebřík započal práci, když došlo k vychýlení zaměstnance na žebříku, k jeho následnému vypadnutí otvorem ve stěně a pádu z výšky cca 4 m na zeminu na staveništi pod otvorem. Spolu s ním vypadl ven i žebřík. Zraněný utrpěl vážné poranění hlavy, kterému na místě podlehl.

 

Smrtelný pracovní úraz č. 2

Zaměstnanec používal k výstupu a sestupu na fasádní lešení odnímatelnou část třídílného hliníkového přenosného žebříku. Při přestupu z lešení na žebřík došlo ke ztrátě stability tohoto žebříku a k pádu zaměstnance z výšky cca 4 m na betonovou podlahu. Zraněný utrpěl vážné poranění hlavy, kterému na místě podlehl.

 

Smrtelný pracovní úraz č. 3

Při výstupu zaměstnance po trojdílném hliníkovém žebříku došlo k podklouznutí žebříku a k pádu zaměstnance z výšky cca 5 m tak nešťastně, že utrpěl poranění hlavy neslučitelná se životem vlivem nárazu hlavou na stroj pod místem, kde se nacházel. K podklouznutí žebříku došlo vlivem jeho umístění na betonové podlaze haly, kdy na tomto povrchu plastové protiskluzné patky neplnily svoji funkci. V hale bylo přitom nařízeno používat žebříky s patkami vyrobenými z gumy, nikoliv z plastu.

 

Smrtelný pracovní úraz č. 4

Během natírání sedlové střechy objektu o sklonu mezi 25 ° a 45 ° došlo k uvolnění uchycení žebříku, který byl na kovové střešní krytině položen, a k pádu pracovníka i s tímto žebříkem ze střechy. Pádem z výšky cca 10 m na asfaltovou plochu utrpěl mnohačetná zranění neslučitelná se životem. Při práci na žebříku, který používal proti sklouznutí ze střechy, nepoužíval osobní ochranné prostředky proti pádu. Žebřík byl pomocí háků zachycen za hřeben střechy. Pro připomenutí uvádíme, že problematika zabránění pádu ze střešních plášťů na volných okrajích, zabránění sklouznutí z plochy střechy při jejím sklonu nad 25 stupňů a zabránění propadnutí střešní konstrukcí je řešena v části VI. přílohy k nařízení vlády č. 362/2005 Sb. V tomto případě sice měl pracovník zajištěnu ochranu proti sklouznutí, ale nebylo zabráněno případnému pádu ze střešního pláště.

 

Závažný pracovní úraz č. 1

Při výstupu zaměstnance po žebříku opřeném o již nepoužívaný dřevěný sloup elektrického vedení, který byl ukotven přímo do země (nikoliv přichycen k betonové patce), došlo ke zlomení nahnilé části sloupu a k pádu zaměstnance na zem, čímž si přivodil zranění obratle vyžadující pobyt v nemocnici delší než 5 dní.

 

Závažný pracovní úraz č. 2

Při výstupu zaměstnance po žebříku, který byl poskytnut stavebníkem, došlo k posunutí stropního dřevěného trámu, který nebyl nijak zajištěn, a o který byl žebřík opřen, čímž se horní část žebříku dostala mimo toto opěrné místo. Došlo k pádu žebříku i zaměstnance, který utrpěl poranění dolní končetiny. Délka žebříku neumožňovala, aby byla splněna povinnost přesahu žebříku nad výstupní místo 1,1 m. V tomto případě nebyl přesah nad trám vůbec žádný.

 

Závažný pracovní úraz č. 3

Vlivem pádu zaměstnance ze žebříku, který byl údajně vyvolán chvilkovou nevolností, došlo ke zranění dolní končetiny (kotník). Zranění si však vyžádalo pobyt v nemocnici delší než 5 dní a kontrolu ze strany oblastního inspektorátu práce.

 

Takových případů, který je popisován jako poslední, je celá řada a z hlediska toho, zda bude tento úraz někým externím prověřován (Policie ČR, OIP), záleží na míře zranění (ublížení na zdraví, těžká újma na zdraví, počet dnů hospitalizace v nemocnici).

Vlivem nastavení povinnosti hlásit na místně (podle místa úrazu, nikoliv podle sídla zaměstnavatele) příslušný oblastní inspektorát práce („OIP“) pracovní úrazy s hospitalizací delší než 5 dní (podle ustanovení nařízení vlády č. 201/2010 Sb.) dochází k tomu, že často až banální pracovní úrazy, u kterých však dojde k tomu, že zraněný je z nemocnice propuštěn z nějakého důvodu až 6. den od začátku hospitalizace, podléhají hlášení na OIP. Na základě ohlášení jsou pak tyto pracovní úrazy ze strany inspektorátů zpravidla vždy vybírány ke kontrole.

Závěrem uvádíme příklady poškození žebříků, které měly být důvodem pro jejich vyřazení:

 

Zájemce o tuto problematiku odkazujeme na portál bozpforum.cz, kde v souvislosti s pády ze žebříků najdou celou řadu videí i s popisem.

 

Ing. Jiří Antonín, 15. 3. 2021